25. Člověk je na Zemi neporovnatelně déle než hmotné nálezy mohou vypovídat

Člověk je na Zemi neporovnatelně déle než hmotné nálezy mohou vypovídat

 

Na internetovém portálu Novinky.cz byla 4. března 2015 uveřejněna zpráva s titulním označením "Lidé jsou na Zemi zřejmě mnohem déle, než se předpokládalo". Uvádí se v ní, že "Lidé se na planetě Zemi objevili možná už před 2,8 miliónu let, jak to "naznačuje kosterní pozůstatek nalezený v roce 2013 v Etiopii". Vědci z rozdílů v anatomii kosterních nálezů usuzují, že "nový" nález je dalším potvrzením evoluce.

 

Jak z níže uváděné sdělené historie člověka na Zemi vyplyne, jsou takové závěry, činěné bez znalosti účelu Universa a člověka v něm, chybné. Již jenom z poodhalení skutečnosti, která je nám mimo smyslově sdělována z "Druhé strany", poznáváme, že věda v zajetí materialistického dogma činí z konkrétních hmotných zjištění jen spekulativní chybné úsudky o životě a o Universu. To se projevuje všude tam, kde nemůže "exaktně" použít metodiku, kterou odvodila z dlouhodobě stálých vlastností anorganické (neoživené) pozemské hmoty.

 

Jak dlouho doopravdy existuje člověk na Zemi?

 

Jak je uváděno v textu tohoto internetovém cyklu, jsme již pátou civilizací na planetě Zemi. Člověk zde existuje již cca 50 milionů pozemských let, nikoliv "pouze" 2,8 milionů, jak usuzují současní vědci, respektive jak to dovozují z nalezených hmotných fosilií. Nejen to, je předpoklad, že podmínky pro existenci člověka na této planetě potrvají ještě přibližně 30 milionů let. Proč je tomu tak, vyplývá z vlastností Universa, které do jeho Systému vložil Boží Tvůrce. Příčinné souvislosti jsou uváděny v naší základní knize "Svět je jinak", jejíž svazek 1 právě vyšel a svazek 2 se připravuje do tisku.

 

Jeden z vědců, který se podílel na současné mylné prognóze, nicméně píše, že "víme teď o něco víc, ale ještě ne celý příběh". S tím lze jistě souhlasit, nikoliv ale se způsobem, jakým věda zjišťuje dávnou minulost člověka a obecněji života na Zemi, který ji vede k takovému zkreslování skutečnosti.

 

Proč jsou údaje vědců o historii člověka na Zemi zkreslené?

 

Je to dáno podstatou tzv. radiokarbonové metody datování, podle níž je určováno stáří nálezů původně biologických materiálů. Je založena na výpočtu stáří z poklesu počtu atomů radioaktivního izotopu uhlíku (14C) v původně živých tělech. Ta ale vypovídá jinak o stáří hmoty, která byla zformována podle druhového Nehmotného programu živé přírody a jinak o hmotě zformované ve společném programovém režimu přírody neživé. Věda, založená na dogma výlučné existence jenom hmoty a nikoliv také Nehmoty jako jejího polaritního protějšku, nutně tak činí zkreslené závěry.

 

Nejen to, radiokarbonová metoda je použitelná jen v určitém časovém rozmezí, přibližně 900 000 pozemských let zpátky. Po této době se fosilní pozůstatky propadnou hlouběji do nitra Země, takže

  • nikdo je tam nehledá

  • přechází do programu neživé přírody, takže "zanikají" a zůstávají jenom zkamenělé otisky.

Z nalézaných ostatků tedy nelze usuzovat na dobu existence člověka na Zemi. Lze pouze konstatovat, že v určité době na Zemi člověk již existoval, nelze ale možnostmi hmotné vědy a techniky zjistit počátek.