19. Proč paměť tak brzy vynechává?

Proč paměť tak brzy vynechává?

Reagujeme na článek, uveřejněný 8.dubna 2015 na inernetovém portálu Novinky.cz pod názvem "Kdy to začíná jít s pamětí z kopce ". Přelomovým věkem, podle vědecké studie, má být 35 let. Přesněji vědci vymezili, že "schopnost zapamatovat si fakta, jména nebo čísla v krátkodobějším horizontu dosahuje vrcholu ve věku 25 let a ten je pak stabilní až do 35 let. Poté začíná pomalu klesat".

Vědci se domnívají, že je to poměrně brzy, ale přesnou odpověď na otázku PROČ neznají. Přiklánějí se k názoru, že "v dětství jsme jednoduše přizpůsobivější díky neustálému vývoji mozku". Rovněž nedovedou vysvětlit, "proč dochází ke zhoršování paměti tak brzy v produktivním věku, a ne třeba už v pěti nebo 50 letech".

Na shora uváděná proč dostáváme vysvětlující odpovědí z "Druhé strany". Objasnění vychází opět z podstaty působení Tvořivého Ducha ve hmotném těle člověka, jak jsme tyto vytahy uváděli v minulé aktualitě č. 20, a to v souvislostech se schopnostmi mozku dítěte. Hmotná věda a medicína, jako její součást, zaměňují hmotné vybavení mozku ("hardware" ) za jeho "software" (Nehmotné Informace uzavřené ve hmotě), navíc bez znalosti, že pouze Tvořivý Duch (TD) je původcem veškerého myšlení člověka. Míra jeho tvořivosti, obdobně jako jen mechanické paměti, záleží tedy především na stupni vyspělosti a individuálních schopnostech určitého TD, který do fyzického těla daného jedince vstoupil a pracuje s informacemi, které si ve hmotném prostředí podle své vůle uložil. Vyplývá z toho např., že někdo si nepamatuje ani banální věci proto, že jeho Tvořivý Duch je pro sebe nepovažuje za důležité, jiný nastaví "automatiku vědomí" vůči vnějším podnětům a přemýšlí na něco jiného, takže proto si určité situace nepamatuje. atd. Příčiny až chorobných stavů zapomínání, označované jako "demence", jsme uváděli s odvoláním na neshopnost těla tvořit paměťové buňky, což primárně nejčastěji rovněž souvisí se silně narušeným metabolizmem.

Lidské tělo dospěje do svého funkčního vrcholu přibližně po 25 letech života. Je to v průběhu 2. třetiny (na rozhraní 2. a 3. třetiny) druhé fáze sedmiletých souborů impulsů Nehmotného programu. Pak by mělo dlouhodobě být v relativně setrvalém stavu, takže zlom k poklesu jeho funkčnosti by se měl projevovat velice pomalu. Kdyby člověk jako jedinec žil ideálně a v přirozeném prostředí, čerpal by Nehmotný program až do "projektovaných" 120 let.

Praxe je ale odlišná, Tvořivý Duch vstupuje do těla narozeného dítěte s určitým karmickým předsevzetím, je na určitém stupni svého vývoje, myslí a jedná v souvislostech s celkovým stavem společnosti. Neuvědomuje si, což platí i pro současné odborníky, že funkce mozku "v úloze hardware" souvisejí s produkcí potřebné hmoty pro existenci organizmu, takže problémy s pamětí mají nejčastěji původ v narušeném metabolizmu.

Z uváděných poznatků lze dovodit, proč existují takové rozdílly ve schopnostech paměti různých jedinců a rovněž vysvětlit, že věkový zlom vychází hlavně ze způsobu bytí člověka. Projevují se v něm charakeridtické vlivy převažujícího nezdravého životního stylu a stavu prostředí současné moderní společnosti. A ještě jednu poznámku na závěr: Je nutno si uvědomit, že Tvořivý Duch vstupuje do novorozeného těla již jako "dospělý" jedinec, takže kdyby mu to jeho nezabydlené tělo dovolilo, mohl by okamžitě komunikovat na "dospělé" úrovni.